Co dělá člověka člověkem - úplněk v Raku 27. 12. 2023

Je tu poslední úplněk tohoto roku. Uzavírá jej s touhou po bezpečí, obrací nás k otázce blízkosti. Snad jako připomínka toho, že ve světě, kde se můžeme potkat se skutečnou tmou, je to právě blízkost, která nám může přinést - zázrak.

Když jsem připravoval předpověď na tenhle lunární cyklus, dával jsem v něm prostoru zázraku. Milosti. Je to moment, který nastane na Silvestra, kdy se Jupiter konečně obrátí do přímého směru a v našich životech se znovu objeví štěstí, vedení, Bůh, chcete-li. S tušením stínu jsem předesílal, že nás čeká poslední setkání se štíří podlinkou, temnotou spojenou se stínem našich vztahů, kdy Venuše přesně ve středu a čtvrtek před Slunovratem vytvoří opravdu silnou opozici s Uranem. Netušil jsem tehdy, jak až moc reálně se stín může v našem světě projevit. Dodnes mne mrazí ze čtvrteční bouře, nejen na nebi, ale i na zemi. Když jsem v posledních dnech stál před školou, kterou jsem před mnoha lety znal jako své boty, a díval se na všechny plamínky svíček, cítil jsem smutek. Došlo mi, že věci již nikdy nebudou jako dřív. Jakoby někam odešla nevinnost. Během nejtemnější části roku jsme se dotkli tmy. A právě v tu chvíli jsem si také uvědomil, že jsou to právě tahle světýlka, která tam, před fakultou, hoří, jako připomínka toho, že na pozadí temnoty světlo září nejvíc. 

Přichází vyvrcholení tohoto silného cyklu. Úplněk v Raku. Ve znamení pod vládou Luny, naší citlivosti, duše, ženské podstaty našeho života. Archetypu přijímání, dávání života a milosti. Archetyp Animy, vztahovosti. Vede nás do bezpečí. Do spojení, připomíná to, co Slunce z protějšího Kozoroha vysílá - že stabilita a jistota nejsou výsledkem vnějších okolností. Jsou působením toho, co je lidské - a to je pouto. Pouto, které se vytváří již při narození a je zárukou našeho přežití. Pouto, které se učíme, a rozvíjíme celý život. Protože bez pouta - svou lidskost ztrácíme.

Je až zázračné, že tenhle úplněk svírá hojivý a tvořivý aspekt - trigon - s Jupiterem , který se právě zastavil. v stabilizujícím Býku. Připravuje se tak scéna pro skutečné sestoupení milosti. Vrací se štěstí. 

 Vrací se s požehnáním pro každého z nás. Se zázrakem. A mne fascinuje, jak tenhle úplněk připomíná, že ať nás odešle tahle velká inspirace na jakoukoliv cestu, pro její úspěch nestačí naše osamělé schopnosti. Musíme být člověkem, abychom jako Alchymisté došli k našemu pokladu. 

Co dělá člověka člověkem? 

Je to právě blízkost s druhým, kdy se stáváme skutečnými lidmi. Je to spojení, které dostáváme darem, a přesto se pro něj každý den máme svobodně rozhodovat. Bez spojení nemá naše cesta ani smysl, ani cíl.

Buďme každý člověkem.

Blízkost zázraku a zázračnou blízkost Vám přeji nyní i do celého nového roku.

Adaam